Dům kultury města Ostravy
| Dům kultury města Ostravy | |
|---|---|
 Průčelí Domu kultury města Ostravy | |
| Základní informace | |
| Architekt | Jaroslav Fragner |
| Výstavba | 1956 - 1961 |
| Poloha | |
| Adresa | 28. října 2556/124, 709 24 Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava,  Česko |
| Ulice | 28. října |
| Souřadnice | 49°49′51,8″ s. š., 18°16′23,44″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 101234 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům kultury města Ostravy (dříve Dům kultury pracujících Ostravy (DKPO, 1961–1963), Dům kultury pracujících Vítkovických železáren Klementa Gottwalda (DK VŽKG, 1964–1973), Dům kultury Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda (DK VZSKG, 1973–1989), Dům kultury Vítkovických železáren (1990–1992), Dům kultury Vítkovice, a. s. (1992–2003))[1] je budova v Ostravě vybudovaná v roce 1956–1961 ve stylu socialistického realismu na základě projektu architekta Jaroslava Fragnera.[2] Budova byla otevřena 16. dubna 1961 coby největší zařízení svého druhu v tehdejší Československé republice.[3] Budova disponuje sálem pro zhruba 1 200 návštěvníků, divadlem s 620 místy k sezení, kinem s kapacitou 450 míst, hudebním sálem, přednáškovou síní, knihovnou, restaurací, kavárnou a klubovními místnostmi.[3]
Budova
[editovat | editovat zdroj]Architektonická soutěž na stavbu nového „kulturního a pionýrského domu“ byla vypsána v roce 1954.[4] V soutěži zvítězil projekt Jaroslava Fragnera, jehož pojetí neslo prvky funkcionalismu i neoklasicismu,[4] což se setkalo s odporem zastánců tehdy prosazovaného socialistického realismu,[4] ačkoli se autor při navrhování budovy nechal tímto směrem citelně ovlivnit.[5] Tehdejší ministr kultury Václav Kopecký[4] projekt označil za „málo současný“.[4]
Samotná stavba je tvořena třemi částmi – hlavní lodí, spojovacím křídlem a bočním křídlem.[2] Vstup je tvořen monumentálním průčelím, jehož fasáda je obložena travertinem, ostatní fasády jsou pak obloženy keramickými dlaždicemi.[3][2] V těsné blízkosti objektu jsou umístěny dvě kašny (součást návrhu Jaroslava Fragnera), opatřené sousoším Mládí a Dívčí tajemství sochaře Stanislava Hanzíka.[3][2]
V dobovém tisku byla budova označována za „obrovskou bílou loď uprostřed černé Ostravy“.[3]
Sochy na průčelí
[editovat | editovat zdroj]Nad hlavním průčelím jsou umístěny alegorické sochy Práce s dětmi, Zlepšovatel, Chemie, Sochařství, Hudba a Sport. Sochy jsou součást sousoší Člověk v práci a oddechu od autorů Vlastimila Večeři a Jiřího Myszaka.[3][2]
-
Práce s dětmi -
Zlepšovatel -
Chemie -
Sochařství -
Hudba -
Sport
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2018-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Dům kultury města Ostravy. ArchOva. 2017-09-23. Dostupné online [cit. 2018-05-05]. Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d e f Historické kalendárium. Ostrava.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-05].
- ↑ a b c d e Sochy, sloupy a interiéry procházejí ozdravnou kúrou. Moravskoslezský deník. 2008-07-16. Dostupné online [cit. 2018-05-05].
- ↑ ARCHITEKTURA: Od avantgardních vizí... - Neviditelný pes. Lidovky.cz [online]. 2017-01-24 [cit. 2018-05-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům kultury města Ostravy na Wikimedia Commons
